Pavlína Louženská o svých Dnech pro školu: „Jsem v pozici, že můžu vracet něco zpátky.“

Mezi dobrovolníky Dne pro školu najdete Pavlínu Louženskou. Zakladatelka vzdělávací platformy #HolkyzMarketingu, moderátorka podcastu Hospodářských novin #Trendspotting a mentorka pro technologické startupy má za sebou už dva Dny pro školu. Proč se zapojila a co podle ní mohou odborníci z praxe studentům předat? O tom jsme si s ní popovídali v rozhovoru na Gymnáziu Paměti národa, kde pro studenty připravila workshop na téma „Jak založit start-up“.

Jak se vám líbil dnešní Den pro školu?

Bylo to hrozně super. Ve třídě byla velká energie a moc mě bavilo, jak širokou škálu projektů dokázali studenti vymyslet. Všichni opravdu makali, pracovali jsme dvě a půl hodiny v kuse bez přestávky a mega mě to bavilo.

Co vás vedlo k zapojení do programu Den pro školu?

Znám se s Jindrou Fialkou z Q Designers. Když mi o programu vyprávěl, zatímco ho s Nadací České spořitelny připravovali, tak jsem byla úplně nadšená. Částečně tomu bylo i proto, že než jsem se vrhla do byznysu a marketingu, tak jsem učila. Tohle byla skvělá záminka vrátit se do školy.

Zajímáte se o téma budoucnosti pracovního trhu a připravenosti mladé generace ke vstupu na něj. Hraje i toto nějakou roli ve Vašem zapojení do DPŠ?

Pravidelně o generaci Z přednáším i píšu newsletter pavlinaspeaks.com, a tak je pro mě vždy skvělé vidět je fungovat v praxi a nejen v reportech trendspottingových agentur. A Den pro školu mi potvrdil, co si myslím: jsou hladoví, plní energie a nápadů, jak změnit svět. Zajímají se o ekologii i lidská práva. A nebojí se dát věci do pohybu. I díky tomu o ně vůbec strach na pracovním trhu nemám. I protože jich mnoho míří k tomu založit si vlastní byznys.

Jak podle vás mohou právě návštěvy odborníků z praxe ve školách pomoci budoucím absolventům najít to své „správné místo“ v pracovním životě?

Jedna z mých oblíbených knížek je Designérem vlastního života, o tom, jak aplikovat Design Thinking na kariérní rozhodnutí. A jednou z rad je zkoušet a pilotovat, než se pro něco rozhodnu. Mnoho z nás šlo studovat vysokou školu, aniž by se jim kdy podařilo třeba na den stínovat lékaře, geologa nebo archeologa. Uvádí se, že až 50 % absolventů je tak velmi nespokojených s volbou oboru. Šli jsme tam naslepo, aniž bychom věděli, jak bude vypadat náš každodenní chleba. Den pro školu je možnost, jak do oboru nahlédnout a udělat lepší rozhodnutí.

Šla byste do toho po svých dosavadních zkušenostech znovu?

No tak jasně! Musím zaťukat - ozvali se mi z více škol a už se hrozně těším, až tam půjdu. Mám pocit, že je to skvělá energie a o dost jiná, než když vedu třeba workshop pro korporáty (čímž samozřejmě neříkám vůbec nic špatného. :-))

Vzkázala byste něco lidem, kteří přemýšlí, zda se stát dobrovolníkem Dne pro školu?

Já myslím, že není čeho se bát.  V programu je spousta lidí, kteří vám rádi podají pomocnou ruku. Pokud přemýšlíte o tom, že jste před publikem nikdy nestáli nebo třeba nevíte, jak to postavit, aby to studenty bavilo, zavolejte si s týmem Dne pro školu. Řekněte jim třeba „Chci dětem předat, jaké to je být chirurg v nemocnici“, a oni už vám poradí, jak to pojmout, aby to fungovalo perfektně se studenty. Nemusíte na to být sami a nakonec budete odcházet s mnohem lepší karmou a pocitem.

Chtěla byste ještě něco dodat na závěr?

Pro mě je to vždycky o tom, že něco dostáváš a pak to vracíš zpátky. Já díky tomu, kde jsem, jsem v pozici, že můžu vracet něco zpátky. Myslím, že je to důležitá součást života jakéhokoliv člověka, který se v životě někam dostal.

Děkujeme za rozhovor.

Chcete se také podělit o své zkušenosti s žáky a studenty jako dobrovolník Dne pro školu? Zapojte se.